Připomeňte pronásledované pro víru i u vás. Jak se můžete zapojit?
Zašlete-li nám informace o akci, kterou chystáte (ZDE), přidáme ji na online mapu aktivit k Červené středě. Podklady a inspirace jsou postupně uveřejňovány na webu www.cirkev.cz/cervenastreda a na www.facebook.com/cervenastreda.
U příležitosti této akce jsme se zeptali na několik otázek JUDr. Tomáše Krause, tajemníka Federace židovských obcí.
Jaká je Vaše zkušenost za židovskou obec týkající se náboženského pronásledování či projevů antisemitismu v ČR v současné době?
Federace židovských obcí si ve spolupráci s dalšími institucemi vede statistiku těchto projevů a každoročně o tom vydává souhrnnou zprávu. Za loňský rok (2018) jsme evidovali asi 350 takovýchto incidentů, nicméně převážná část byla zachycena na internetu, násilných činů či obtěžujícího jednání jsme zaznamenali doslova jen několik.
Jaké je situace v tomto ohledu v Evropě, potažmo ve světě?
Tam je tomu bohužel zcela jinak. Když srovnáme obdobné statistiky v evropských zemích, ale i na celém světě, vychází z toho Česká republika opravdu nejlépe. A bohužel to nelze nijak rozložit geograficky, protože k nárůstu antisemitismu došlo v posledních letech jak na Západě, tak na Východě, jak na sever, tak na jih od nás. Jde navíc o kombinaci tradičního antisemitismu z řad krajní pravice a tzv. nového antisemitismu, který má svůj původ v izraelsko-palestinském konfliktu a v Evropě je šířen především levicovými kruhy.
Existuje proti tomu nějaká prevence? Jaké vyvíjíte aktivity, abyste těmto projevům zamezili?
Snažíme se i na úrovni mezinárodních organizací prosadit přijetí definice antisemitismu. Je to dost důležité, protože i tam, kde panuje konsensus o tom, že antisemitismus je negativním jevem, není zcela jisté, co se tím vlastně míní. Z tohoto důvodu definice vznikla, a to na půdě Mezinárodní aliance pro památku holocaustu (IHRA). Česká republika ji přijala v lednu letošního roku v obou komorách Parlamentu a nyní jednáme o její implementaci. A jde nám především o vzdělání a osvětu, protože jsme přesvědčeni, že to je ta nejlepší prevence.
Jednou z aktivit upozorňující na pronásledování kvůli víře je Červená středa. Jaké je pozadí této akce?
Červená středa vznikla proto, aby ukázala na pronásledování křesťanů na globální úrovni. U nás v Evropě, ale i v tzv. transatlantickém prostoru, není příliš znám fakt, že v mnoha zemích Asie a Afriky dochází k pronásledování lidí pro jejich víru, převáženě křesťanů. V loňském roce se akce u nás zúčastnila i Marcela Szymanski, zástupkyně mezinárodní organizace Církev v nouzi (Aid to the Church in Need), která uvedla, že se to týká 38 zemí a zhruba 60 % světové populace.
Jaký způsobem se do Červené středy zapojuje židovská obec v ČR a ve světě?
V tomto ohledu jsme unikátní, nevím o tom, že by se v jiných zemích Červené středy účastnili i zástupci židovské komunity. Ale pro nás je to naprosto samozřejmé, naše společenství takto spolupracuje již třicet let, tedy od doby, kdy padl komunistický režim a kdy to bylo možné. V této souvislosti připomenu prohlášení odsuzující antisemitismus, která přijala nedávno jak ČBK, tak ERC.
Jakou máte odezvu ze strany státní správy či vůbec společnosti? Vnímáte nějakou podporu?
Nejsem si jist, nakolik naší akci zaznamenala státní správa. Ale loňský první ročník měl velký ohlas ve veřejnosti, a to nejen u věřících. A i samotný průvod Prahou s rozsvícenými svíčkami udělal velký dojem, nejen na kolemjdoucí, ale i na nás samotné, protože jsme byli potěšeni zájmem a často velmi sympatickými reakcemi přihlížejících.
Červená středa je široce ekumenicky rozkročená, katolíci, protestanti, židé. Jak jste spokojený se spoluprací v rámci této aktivity?
Myslím, že se nám podařilo vytvořit i pro tuto akci dost dobře sehraný tým. Ale jak jsem již řekl – fakt, že si takhle rozumíme, pro nás není žádné velké překvapení.
(zdroj: Česká biskupská konference,
koordinátorka akce: Mgr. Irena Karlová, karlova@cirkev.cz)
