Antonín Rejcha (1770–1836), vynikající skladatel a hudební teoretik působící dlouhá léta ve Francii, dokončil své Rekviem roku 1808. Monumentální skladba předběhla svou dobu romantickým výrazem, komplexností struktury i silou sdělení. Rejchova mše za zemřelé byla objevena spolu s jeho dalšími rukopisy v Národní knihovně v Paříži teprve ve druhé polovině 20. století a od té doby se dočkala řady uvedení v Evropě i Americe.
