Jasnější než tisíc sluncí.. aneb od Pythagora k atomové pumě
Co dalo lidstvu schopnost vyvíjet technologie zcela přesahující lidské dimenze? Proč funguje věda? A jakou motivace mají vědci, kteří tuší, že projekt, na kterém pracují, může lidstvu přinést spásu, ale i zatracení? O zásadní roli matematiky, platónovských ideách, jazyka i cestě lidstva ke kvantové fyzice, která obrací vše naruby.
Filip Grygar
Zadní schodiště Wernera Heisenberga. Aneb o německém géniovi fyziky, jenž podepsal faustovský pakt s ďáblem
O kolaboraci se zločinným režimem se těžce hovoří u někoho, kdo byl nositelem Nobelovy ceny a německou fyzikální ikonou, z jejíž geniality měli za druhé světové války noční můru spojenečtí vědci a politické velení. Přesto je žádoucí po desítkách let zpřístupnit dosud málo prošlapané a ponuré zadní schodiště, jež doplňuje ze staré literatury nebo ze škol naučené a okázalé vstupní schodiště vedoucí k osobnosti legendárního Wernera Heisenberga.
Jaderná bomba – zbraň k nepoužití
Od použití atomové bomby na konci druhé světové války jsou jaderné zbraně spíše nástrojem psychologické války než války skutečné. Nakolik je etické je vůbec vlastnit nebo jimi hrozit? A jak opravdová může být ochota je použít ze strany odpovědných a alespoň trochu eticky uvažujících státníků?
Biologické limity technologického pokroku člověka
Neustále se zrychlující tempo technologického pokroku lidstva budí dojem, že boříme i ty hranice, které se donedávna zdály nezbořitelné. Například pokroky v medicíně řeší celou řadu individuálních i populačních problémů se zdravím, snažíme se o trvalejší průlom do kosmu a o osídlení jiných vesmírných objektů nebo prozkoumáváme i ty nejextrémnější podmínky života na naší planetě. U řady aspektů našeho technologického pokroku dokonce odhadujeme, kdy dojde k výrazným průlomům. Nicméně technologie neřeší jen způsoby, jak něčeho dosáhnout, ale také omezení, která plynou z naší biologické podstaty. Je omezení pokroku lidstva lidskou biologií technologicky neřešitelné? A pokud ano, za jakou cenu?
