„Jste posilou a nadějí křesťanského společenství,“ řekl biskup František Radkovský sedmi plzeňským katechumenům při mši sv. v katedrále sv. Bartoloměje na první postní neděli 1. března. „Postní doba je období následování Krista, proto bývá zvykem, že právě o první postní neděli jsou dospělí, kteří žádají o svátost křtu a kteří na první neděli adventní vstoupili do katechumenátu, zařazováni mezi čekatele křtu,“ dodal biskup s tím, že si velice cení rozhodnutí a svědomitého přístupu z jejich strany, ze strany jejich kmotrů a kmoter i všech ostatních katechumenů v plzeňské diecézi. „Udělení svátosti křtu u dospělých žadatelů předchází určité období přípravy. Ve farnosti při katedrále sv. Bartoloměje se katechumeni každý týden scházejí s P. Emilem Soukupem a se mnou,“ vysvětluje pastorační asistentka Pavla Ženíšková a pro názornost používá zajímavý příměr: „Aby stůl mohl pevně stát, potřebuje čtyři nohy. Stejně tak, aby čekatel křtu byl pevně ukotven, stavíme jeho přípravu na čtyřech nohou. Ta první je – co víra nabízí, v co věřím. Druhá – co mi církev zprostředkovává, jednotlivé svátosti. Třetí nohu představuje otázka, co bych já jako křesťan měl učinit. Čtvrtá noha je propojení modlitbou, to je nosné. Cílem přípravy je naučit se otevírat Bohu, poznávat sebe v pravdě a pokoře, dopomoci objevit radost z Boží lásky.“ „Moje babička i teta byly věřící, já jsem o sobě ale prohlašovala, že věřící nejsem. Postupem času to však přestávala být pravda a najednou, jako když otevřete oči, jsem zatoužila po křtu. V té době jsem zrovna potkala salesiánku Hanu,“ vzpomíná katechumenka Věra Krákorová z Plzně. Ačkoliv zdaleka nevypadá na babičkovský věk, se sestrou Hanou Koudelkovou OFM, svou budoucí kmotrou, se seznámila díky svým vnukům, kteří navštěvují kroužky v salesiánském středisku. Jak je důležité mít někoho, kdo hledajícímu pomůže najít cestu k Bohu, potvrzuje i další katechumenka Jana Aloyová, maminka dvou malých dětí: „U mě šlo o dlouholeté hledání, ale svou cestu jsem našla až přes mateřské centrum Plzeňské panenky, které funguje při biskupství. Mám teď díky tomu několik přátel, kteří mě na cestě ke křtu doprovázejí, jeden z nich bude můj kmotr.“ Salesiánka Hana k těmto svědectvím dodává: „Je to veliký dar sledovat, jak Boží milost působí v člověku, sledovat Boží režii. A být kmotrou cítím také jako velkou zodpovědnost. Ale my to s Věrkou máme k sobě kousek, náš vztah kmotry a kmotřenky určitě nebude jen formální.“ „Od té doby, co jsem se začala připravovat na křest, cítím se úžasně v pohodě, jsem schopná překonávat i všelijaká trápení, která by mě předtím drtila,“ říká Věra. Zajímá mě, co na budoucí křest říkají rodiny a přátelé katechumenů. Věra se směje: „Moje maminka má radost. Dokonce budu mít i její jméno!“ Ani jedna z nich se prý zatím nesetkala s negativními reakcemi. Svátost křtu bude plzeňským katechumenům udělena biskupem Františkem Radkovským při slavnosti Zmrtvýchvstání Páně na Boží hod velikonoční. „Je v tom velká symbolika, že je křest dospělým udělován právě v den Vzkříšení. Vždyť křest je vzkříšení k novému životu,“ říká Pavla Ženíšková, která plzeňské katechumeny při přípravě na křest provází s mateřskou laskavostí a obětavostí už mnoho let.
