Každý rok si připomínáme Světový den nemocných, a to ve výroční den Zjevení Panny Marie v Lurdech 11. února. Letos jej budeme slavit již po pětadvacáté, a to pod heslem: Úžas nad tím, co Bůh koná: „Veliké věci mi učinil ten, který je mocný…“ (Lk 1,49).
Papež k tomu dodává: „Tento den, ustanovený mým předchůdcem svatým Janem Pavlem II. v roce 1992 a poprvé slavený 11. února 1993 právě v Lurdech, poskytuje příležitost, abychom věnovali zvláštní pozornost nemocným anebo všeobecněji lidem trpícím.“
V jeskyni Massabielle u řeky Gave v Lurdech se 11. února 1858 zjevila Panna Maria. Tehdy přikázala Bernadettě, aby šla k prameni a v něm se umyla. A tu znenadání vytryskl v rohu jeskyně zázračný pramen. Tento pramen, jehož zdroj byl stále mohutnější, přitahuje poutníky, kteří sem často doprovázejí nemocné.
Nemoc a utrpení nás velmi tíží. Často se ptáme: proč? Starozákonní Job nás přesvědčuje, že nejsou trestem za naše hříchy. Vždyť sám Pán Ježíš přijal dobrovolně utrpení, šel cestou kříže. Proto říká papež František ve svém poselství: „Již nyní duchovně zaujímám místo u jeskyně Massabielle vedle obrazu Neposkvrněné Panny, na níž ten, který je mocný, učinil velké věci pro spásu lidstva. Přeji si vyjádřit svou duchovní blízkost Vám všem, bratři a sestry, kteří prožíváte utrpení, i vašim rodinám; stejně tak vyslovuji své ocenění všem těm, kdo v různých rolích a ve všech zdravotních zařízeních rozesetých po celém světě odborně, zodpovědně a oddaně pracují pro vaši úlevu, pečují o vás a o vaši každodenní pohodu.“ V tento den myslíme i na ty, kdo ošetřují nemocné, kdo o ně pečují zvláště v těžkých chvílích jejich života, za ty, kdo je doprovázejí na této cestě. Modleme se v tento Světový den nemocných za naše nemocné, za všechny, kdo trpí, ale také i za ty, kteří jim přinášejí útěchu tím, že jsou v nimi, že je ošetřují, a tak jim usnadňují těžké okamžiky jejich života. Velkou útěchou pro naše nemocné je svátost nemocných, kterou ustanovil Pán Ježíš.
Sv. Jakub píše ve svém listě: „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá kněze církve, ti ať se nad ním modlí, maží ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne a dopustí-li se hříchu, bude mu odpuštěno“ (Jak 5,15). Nezapomínejme na duchovní rozměr služby nemocným. Duše lidská touží po Bohu. Ve chvílích utrpení nemocný člověk má příležitost na svém těle doplnit to, co ještě zbývá z plných zásluh Kristových.
Autor: Mons. Emil Soukup
(převzato z Farního věstníku farnosti Plzeň u katedrály sv. Bartoloměje)
