Pane architekte, prosím popište, v jakých etapách bude rekonstrukce katedrály sv. Bartoloměje probíhat.
Rekonstrukce se bude týkat prakticky všeho v interiéru katedrály a bude rozdělena do věcných okruhů, které budou probíhat současně. Okruh stavebních prací bude v menšině a bude se týkat nového osvětlení katedrály, vytápění lavic, opravy kůru a konstrukce jeho konzolovitého vyložení a zřízení WC. Sem patří i úpravy v podkroví pro expozice a očištění kamenných zdí a oprava dlažeb.
Restaurování se bude týkat všech oltářů obrazů a soch, těšíme se na očištění milostné opukové sochy Plzeňské Madony, která se sníží z hlavního oltáře po více jak 70 letech. Restaurovány budou také malby na klenbách katedrály. Samostatnou a náročnou rekonstrukcí projdou varhany z roku 1894, které jsou stodvacetiletou službou a ne vždy dobrými zásahy, značně poškozeny. Posledním okruhem je dokončení liturgické úpravy, započaté v roce 2006 a realizace expozice v podkroví katedrály.
Nechceme kostel „jako nový“, otisky stáří a běhu času musí být zachovány. Přejeme si funkční stavbu, která bude sloužit věřícím města Plzně i celé diecéze a také návštěvníkům k poznání bohatství našeho umění a historie. A také, aby naše snaha umožnila katedrále zase sto let být k užitku Bohu i lidem.
Po rekonstrukci bude návštěvníkům nově zpřístupněno i podkroví katedrály. Co tam uvidí?
Podkroví katedrály je tvořeno unikátním gotickým krovem z let 1525 až 1528. Tato obrovská prostora je sama o sobě nádherná. Nyní bude doplněna expozicí o historii katedrály, o její věži, nejvyšší v republice (103 m), která od roku 2015 nese soubor nových zvonů o celkové váze 13 tun.
V čem je podle Vás největší význam a přínos rekonstrukce?
Po rekonstrukci bude katedrála komplexně opravená. Zabrání se dalšímu poškozování uměleckých děl, jichž je plná. Věřím, že mnoho, dnes poškozeného a nečitelného, bude obnoveno a pro lidi vyjasněno. Je to důležité pro přijetí kostela veřejností jako dobrého místa pro realizaci vztahu k Bohu.
Vy jste původně navrhoval, aby v průběhu rekonstrukce zůstala vždy část interiéru přístupná. Proč k tomu nakonec nedošlo?
Projekt a žádost o dotaci jsme podali před dvěma a půl roky. Musíme být hotovi do poloviny roku 2020 a tehdy bylo poměrně dost času. Tím, že schvalování trvalo tak dlouho, jsme přišli o polovinu času na obnovu. Práce se shrnuly do příliš krátkého doby a nyní se musí dělat rychle na všem.
Je pravda, že se jedná o největší rekonstrukci katedrály sv. Bartoloměje za posledních sto let?
Poslední celková rekonstrukce, pod vedením Kamila Hilberta, proběhla v letech 1914 až 1919, tedy přesně před sto roky. Byla komplikovaná 1. světovou válkou, postupně dva stavbyvedoucí a množství dělníků nastoupilo na frontu. Další oprava týkající se vnějšího pláště, tedy krovů, střech a kamenných fasád proběhla mezi roky 1988 až 1995.
O Vás je známo, že máte ke katedrále sv. Bartoloměje nejen pracovní, ale i silný osobní vztah.
Od roku 1956 jsem v tehdy farním kostele začal ministrovat, zde jsem se oženil a rozloučil s rodiči. Tehdy v 50. a 60. letech zde byl kostelníkem P. Alois Primes, který se jako provinciál řádu augustiniánů vrátil z internace. On objevil ve mně cit pro historické stavby a umění a sám mně vzdělával, vozil po celé republice a seznamoval mně s významnými stavbami a samozřejmě mně umožnil důvěrně poznat kostel sv. Bartoloměje. Snad jsem se jemu a katedrále odvděčil monografií o katedrále, která vyšla v roce 2012.
Za rozhovor děkuje Alena Ouředníková.
