„Krása této synody spočívala v tom, že mezi námi bylo spousta mladých, kteří jsou nadějí pro budoucnost,"uvedl jeden z biskupů. Mladí ale nejsou jen budoucností, ale již přítomností, a synoda jim dala novou naději.
Církev potřebuje nadšení mladých
V závěru synody se biskupové obrátili na mladé lidi krátkým listem, ve kterém jim vyjadřují blízkost a podporu s ujištěním, že „Církev je matkou, neopustí vás; je připravena vás doprovázet na nových cestách..." Na druhou stranu list také vyjadřuje, že „Církev i svět naléhavě potřebuje vaše nadšení." V plném znění si ho můžete přečíst na stránkách Vatican News.
Závěrečný dokument je výsledkem společné práce
V sobotu 27. října odpoledne proběhlo hlasování o závěrečném dokumentu, který je v plném znění na webu zatím v italském jazyce. Dokument je rozdělen do 167 odstavců, ve struktuře odráží trojdílnou skladbu Instrumentum laboris a zároveň se nechává inspirovat pasáží o cestě učeníků do Emauz. Všechny články dokumentu byly schváleny 2/3 většinou, hlasování bylo přítomno 249 synodních otců. Dokument je nyní v rukách Svatého otce a také je dán celé církvi jako výsledek této synody a stane se jakousi „mapou", jakým směrem nasměrovat dálší kroky církve. (čl. 3)
Právě jsme schválili závěrečný dokument synody o mládeži! Jsem nadšen! Církev naslouchající, na cestě, prosící za odpuštění, ukazující na Krista, nikoliv na sebe, nutnost zásadně posílit roli ženy, otevřená vyjádření o sexualitě! Bohu a papeži Františkovi díky! — Tomáš Holub (@TomasHolubPB) 27. října 2018
I. „Kráčel s nimi“
Církev naslouchající
V první části dokument mapuje situaci dnešní mládeže a zdůrazňuje, že mladí lidé chtějí být „vyslechnuti, uznáni a doprovázeni“. (čl. 7)
Je potřeba se věnovat náležité přípravě laiků, kteří by byli schopni mladou generaci doprovázet. (čl. 9)
Dokument zdůrazňuje rozdílnou situaci církve v různých částech světa, a proto je důležité vzít na vědomí, že křesťan by vůči tomu neměl být lhostejný. (čl. 12)
Biskupové poukazují na nenahraditelnou roli škol, kde mladí tráví velmi mnoho času, a zejména pak na katolické vzdělávací instituce, které jsou povolány zabývat se vztahem mezi vírou a otázkami současného světa. (čl. 15)
Farnost potřebuje nově promýšlet své misionářské poslání. (čl. 18)
Semináře by měly zohledňovat dosavatdní zkušenost kandidátů. (čl. 20)
Tři klíčové křižovatky
Web a sociální sítě představují mimořádnou příležitost pro dialog s mladými a přístup k informacím. V mnoha zemích jsou nyní webové a sociální sítě zásadní formou, jak zapojit mladé lidi do pastoračních aktivit. (čl. 22)
Dokument poukazuje na situaci migrantů, neboť mnoho mladých se tak snadno stává oběťmi obchodu, drog a zneužívání všeho druhu. Církev má před sebou jednak starost o tyto mladé oddělené od svých rodin, ale chce je také vnímat jako příležitost obohacující komunity a společnost. (čl. 27)
Dokument se věnuje různým druhům zneužívání, jak v oblasti moci, svědomí, ekonomiky, tak i v oblasti sexu. Synodní otcové volají po rigorózních preventivních opatřeních, počínaje výběrem těch, kterým budou svěřeny úkoly v oblasti výchovy. (čl. 30)
Identita a vztahy
Rodina je primární společenství víry a domácí církve a velkou roli při předávání víry hrají prarodiče. Dokument varuje před oslabováním postavy otce a před stylem života těch dospělých, kteří chtějí za každou cenu působit mladistvě. (čl. 32-33)
V otázkách ohledně sexuality žádají mladí od církve jasné a empatické slovo, neboť sexuální morálka je často příčinou neporozumění a oddálení se od církve a jednání církve je často chápáno jako odsuzující. (čl. 39)
Další okruh témat se dotýká rizikových situací v různých oblastech a kontextech života: od nezaměstnanosti, přes pronásledování či sociální exluzi z náboženských, etnických či ekonomických důvodů. (čl. 40-42)
Být mladými dnes
Nelze podceňovat jako pastorační zdroje také umění a hudbu, které jsou privilegovaným způsobem vyjadřování víry a hrají důležitou roli při evangelizaci. Vybízí rovněž k litrugické obnově, protože mladí lidé touží po živé a autentické liturgii. (čl. 47)
Mladí lidé volají po svěží, autentické a radostné liturgii. (čl. 51)
Mnoho mladých chce také využít svůj talent a kreativitu a touží se aktivně zapojit do života církve. (čl. 52)
Ne jednohlasně odsouhlaseným článkem je také role žen v církvi. Je potřeba jim dát jak ve společnosti, tak i v církvi větší uznání a docenění. Mnoho žen vykonává v církvi nenahraditelnou roli, ale na mnoha místech je těžké jim dát prostor v rozhodovacích procesech. Synoda doporučuje, aby si všichni více uvědomovali naléhavost nezbytné změny. (čl. 55)
II. „Otevřely se jim oči“
Dar mládí
Bůh promlouvá k církvi také prostřednictvím mladých, kteří do ní vnášejí zdravý neklid a dynamismus. (čl. 66)
Jistým kompasem pro mladé lidí je poslání k darování sebe sama, které vede k autentickému a trvalému štěstí. (čl. 69)
Základní podmínkou autentického života je svoboda, kterou nám Ježíš nebere, nýbrž nás k ní osvobozuje, protože pravá svoboda je možná pouze ve vztahu k pravdě a lásce. (čl. 73)
Tajemství povolání
Najít své povolání je dlouhou cestou, a proto je potřeba mladým na této cestě poskytnout pomoc, aby různé zkušenosti dokázali číst ve světle víry. (čl. 77)
Každý život je povoláním ve vztahu k Bohu, není plodem náhody nebo soukromým majetkem. (čl. 82)
Každé křestní povolání je povoláním ke svatosti. (čl. 84)
Kromě povolání k manželství a do zasvěceného života zmiňuje dokument také nový trend, kterým jsou tzv. singels, jak dobrovolní, tak i nedobrovolní. Církev si uvědomuje, že tento stav, přijatý v logice víry a jako dar, se může stát jedním z mnoha způsobů cesty ke svatosti. (čl. 90)
Poslání k doprovázení
Doprovázení je posláním církve jak na osobní, tak i skupinové úrovni a týká se všech kategorií mladých lidí. (čl. 95-96)
V procesu doprovázení je důležité náslouchání životu, setkání s Ježíšem a dialog mezi svobodou Boží a osobní. (čl. 97)
Závěrečný dokument si všímá důležitosti svátosti smíření v životě z víry. (čl. 98)
Ohledně rozhodnutí k celibátu text konstatuje, že by měl být chápán jako dar přijímaný ve svobodě, radosti, nezištnosti a pokoře. (čl. 100)
Ti, kdo mladé lidi doprovázejí, mají být vyváženými osobnostmi připravenými naslouchat ve víře a modlitbě, osobnosti vědomé si vlastních slabostí a křehkosti, a proto vystupující vstřícně bez moralismů, připravené poskytnout bratrské napomenutí prosté manipulativních postojů. (čl. 102)
Umění rozlišování
Společnými body při rozlišování by měly být: přítomnost Boha v životě každého člověka, možnost rozpoznat jednání, role modlitby, život ze svátostí a askeze, neustálá konfrontace s Božím slovem, svoboda s ohledem na získané jistoty, konfrontace s každodenním životem, důležitost vhodného doprovázení. (čl. 104)
Dokument také zdůrazňuje momenty ztišení, kontemplace a naslouchání Božímu slovu a zpytování svědomí. (čl. 108)
III. „Vydali se na cestu“
Synodalita a misionářský styl
Již od začátku příprav na synodu mladí vyjádřili touhu se zapojit a být spoluprotagonisty života a poslání církve. (čl. 119)
Účast mladých lidí na synodě přispěla k „probuzení" synodality, která je základním rozměrem církve. (čl. 121)
Církev má být církví misionářskou a „synodalita“ je stylem, který pobízí k přechodu od „já“ k „my“, bere v úvahu mnohost tváří, vnímavostí a kultur. (čl. 125)
Kráčet společně v každodenním životě
Farnost by se měla stát vícegeneračním prostředím, z něhož pramení misie k těm nejpotřebnějším. Je proto potřeba přehodnotit pastorační činnost farnosti a zaměřit ji více k misionářské horlivosti. (čl. 129)
Pouze pastorace, která je schopná obnovit sebe sama, se může stát pro mladé lidi přitažlivou. (čl. 138)
Obnovené misijní poslání
Závěrečný dokument synody se věnuje také digitální oblasti, která je integrální součástí života mládeže. Dokument shrnuje světla a stíny sociálních sítí zrychlujících na jedné straně oběh informací a podporující aktivní občanství, ale na druhé straně usnadňují manipulaci, zneužívání, šíření násilí až po cyberbullismus a pornografii. Synoda doporučuje vytváření nových nástrojů a organismů zaměřených na šíření kultury a evangelizace za využití digitálních technologií. Navrhuje také zavedení systému certifikovaných katolických portálů, které by pomohly zamezit oběhu fake news o církvi. (čl. 145-146)
Dalším tématem jsou migranti. V tomto smyslu zaznívají opět slova papeže Františka „přijímat, chránit, podporova a integrovat“. (čl. 147)
Dokument se znovu vrací k roli ženy v církvi a hledá způsob ke kulturní konverzi a změně každodenní pastorační činnosti. Jedná se především o přítomnost žen v církevních orgánech na všech úrovních, včetně odpovědnosti a účasti žen v rozhodovacích procesech v církvi s respektem k roli kněží, jako ordinovaných služebníků. (čl. 148)
Sexuální morálka je často vnímána jako „prostor soudu a odsouzení“ a biskupové přiznávají, jak obtížné je v současném kulturním kontextu předávat „krásu křesťanské vize tělesnosti a sexuality“ a vybízejí k vypracování konkrétních formačních programů. „Je zapotřebí nabídnout mladým antropologii afektivity a sexuality schopnou ukázat správně hodnotu čistoty“ pro lidský růst „ve všech životních stavech“. (čl. 149-150)
Synoda znovu potvrzuje, že Bůh miluje každého člověka a staví se proti jakékoli diskriminaci a násilí na sexuálním základě. Proto doporučuje programy doprovázení ve víře pro homosexuály. Na této cestě se má homosexuálně orientovaným jednotlivcům napomáhat k pochopení vlastního příběhu, k odpovědnému a svobodnému přijetí svého křestního povolání, k rozpoznání svého přání přináležet k životu společenství a podílet se na něm a k rozlišení nejlepších způsobů, jak je realizovat. (čl. 150)
Synoda podporuje snahu mladých v ekumenickému dialogu. (čl. 156)
Výchova k celistvosti
Dokument také zdůrazňuje důležitostou roli při doprovázení před i po vstupu do manželství, doporučují ustanovení týmů zahrnujících manželské páry, které by se podílely na formaci v seminářích a řeholních institutech. (čl. 162)
Zvláštní pozornost požadují zejména v oblasti výběru kandidátů kněžství, kde případná „vztahová a afektivní nestálost a nedostatečná zakotvenost v církvi mohou být nebezpečným signálem." (čl. 163)
V závěru připomíná dokument povolání ke svatosti, ke které jsou pozváni všichni. „My musíme být svatými, abychom mohli ke svatosti přizvat i mladé," uvádí se v předposledním článku dokumentu.
(zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Vatican News)
