Charitní azylové domy, denní centra i noclehárny jsou na příchod mrazů každoročně připraveny. Poskytují okamžitou pomoc v podobě teplého pokrmu a noclehu. Pokud se volných lůžek nedostává, nabízejí Charity alespoň možnost přečkat noc na tzv. teplé, resp. suché židli – to znamená, že se lidé z ulice mohou uchýlit do místnosti se sociálním zařízením, kde většinou dostanou i polévku nebo čaj na zahřátí a přečkají to nejhorší. V některých městech jsou v provozu vytápěné stany nebo vyhřívané buňky. Jinde testují speciální „iglú“ pro bezdomovce – polystyrenové přístřešky, které zadržují teplo uvnitř. V menších městech a obcích, kde Charita nemá služby pro bezdomovce, spolupracuje s místními úřady – ty mohou často poskytnout prostory, kam se lidé z ulice uchýlí. Jedná se například o ubytovny pro dělníky najímané na sezónní práce.
Klíčovým problémem je, aby se informace o dostupných možnostech k bezdomovcům dostaly. Proto vysílá Charita do ulic terénní pracovníky, kteří je vyhledávají a instruují, kam a za jakých podmínek se mohou obrátit. Na řadě míst zastane tuto funkci Městská policie, o zapojení ale Charita prosí také veřejnost, aby lidé o zařízeních pro lidi bez domova ve svém okolí věděli.
Pomoci můžeme všichni
„Dobré je nasměrovat, případně i doprovodit osobu bez domova do zařízení, které je na pomoc připraveno,“ říká Džemal Gërbani, vedoucí charitního Domova sv. Františka, které se nachází nedaleko hlavního nádraží v Plzni. Na místě je možné člověku bez domova zaplatit nocleh (většinou se jedná o symbolickou částku) nebo se domluvit se sociálním pracovníkem na další pomoci – například se lze finančně podílet na vyřízení nutných dokladů, které bezdomovcům často chybí. Vítány jsou jakékoli příspěvky na sociální služby, které lidem bez domova pomáhají celoročně. Lidé mohou zařízení pro bezdomovce podpořit i materiálně. Vhodnou formou je darování ošacení, lůžkovin nebo trvanlivých potravin. Co naopak Džemal Gërbani nedoporučuje, je darovat bezdomovcům přímo peníze: „Obdarovaný nemusí částku využít způsobem, který mu prospěje.“
Charita vyzývá, aby kolemjdoucí nebyli lhostejní k lidem, které vidí na ulici ležet bez hnutí. Mohou se totiž nacházet v přímém ohrožení života nebo zdraví a nemusí se ani jednat o bezdomovce. „Pokud se venku v mrazivém počasí setkáte s ležícím člověkem, který nereaguje na jakékoli podněty, pomůžete přivoláním záchranné služby, případně policie,“ radí Radima Ivančicová z Domova sv. Terezie v Praze-Karlíně. I ona dodává, aby se lidé nepouštěli do pomoci, na niž nejsou kvalifikováni, a pouze propojili osobu v tísni s vhodným pracovištěm. „Práce s lidmi bez domova přísluší odborníkům – sociálním pracovníkům,“ říká.
Vracet lidi do života
Záchranou života před mrazem, poskytnutím teplé stravy, zimního oblečení a horké sprchy však práce Charity nekončí. „Lidem nabízíme pomoc s řešením jejich tíživé situace, s vyřizováním dokladů a sociálních dávek, hledáním práce a bydlení. Návrat do běžného života však většině lidí bez domova komplikují dluhy a exekuce, které jim vznikly před i během bezdomovectví,“ upozorňuje Iva Kuchyňková, koordinátorka sociální oblasti Charity Česká republika. K tomu Charita provozuje síť 72 odborných poraden, z nichž většina se věnuje dluhové problematice.
„I přes snahu o rozšiřování spektra služeb lidem bez domova víme, že pro některé stále vhodná nabídka chybí. Jsou to například lidé, jimž špatný zdravotní stav neumožňuje pobývat v azylovém domě, ale jiné možnosti nemají. Nebo lidé se silnou závislostí, kteří by potřebovali využívat tzv. mokré azylové domy, které do budoucna mají vznikat,“ doplňuje analytička Charity Česká republika Martina Veverková. Zároveň zdůrazňuje, že je nezbytné soustředit se především na řešení příčin bezdomovectví. „Všechny uvedené formy pomoci jsou jen řešením akutní situace. Dlouhodobým řešením je pouze a jedině skutečný domov. Proto Charita společně s dalšími organizacemi nepřestává prosazovat zákon o sociálním bydlení,“ dodává Martina Veverková.
Charita provozuje v České republice síť 27 azylových domů pro muže a ženy bez domova. V roce 2017 v nich poskytla zázemí 1 730 uživatelům. Azylové domy provozované sítí místních Charit naleznete ve větších městech, jako je Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem, ale také například Beroun, Brandýs nad Labem, Břeclav, Cheb, Osek u Duchcova, Otrokovice, Třebíč či jihočeské Záblatí.
K dispozici má Charita také 29 nízkoprahových denních center pro 7 000 uživatelů, 27 nocleháren pro 4 000 uživatelů, 72 odborných poraden a také 89 šatníků. Ke službám sociální prevence patří rovněž 42 charitních domů pro matky s dětmi v tísni.
Charita Česká republika pomáhá rodinám, ženám, mužům i dětem bez ohledu na jejich věk, víru nebo zemi původu. Po celé zemi poskytují organizace Charity Česká republika 826 registrovaných sociálních služeb, 87 zdravotních služeb a 350 služeb jiného druhu. V České republice v roce 2017 Charita evidovala v rámci všech těchto služeb pomoc téměř 145 000 osobám.
(autor: Jan Oulík, Charita ČR; redakčně upraveno)
