Daň, kterou si vybírají komunisté za podporu vlády – tak označuje plzeňský biskup římskokatolické církve Tomáš Holub skutečnost, že poslanci schválili kontroverzní návrh zákona na zdanění finančních náhrad církvím. Jde o náhrady, které jsou v celkové výši 59 miliard od roku 2013 postupně vypláceny církvím v rámci církevních restitucí. Pokud by norma začala platit, církve by zdaněním přišly o zhruba 11 miliard. "Někteří zákonodárci, kteří pro návrh zvedli ruku, věří, že zákon odmítne Ústavní soud. To je přece absurdní," říká Tomáš Holub.
Nakolik se podle vás zdanění finančních náhrad může vaší církve dotknout?
S tím, jestli náhrady budou nebo nebudou zdaněny, nestojí ani nepadá její život v naší společnosti. Církve v minulosti prožily mnoho konfiskací, a jestliže dojde k další, tak ji opět přežijeme, nebudeme odsud odcházet a nebudeme méně sloužit. Naše služba vychází z toho, že jsme uvěřili v dobrého Boha. Není tedy nijak vázaná na zdanění náhrad nebo na to, zda je zrovna u moci vláda, která stojí na straně práva, nebo vláda, která právo pošlapává.
Nicméně, připravovali jste se na variantu, že v důsledku Sněmovnou schváleného zdanění vaše církev dostane méně peněz?
Ve své diecézi jsem zakázal s touto variantou počítat. Myslím, že to by bylo, jako kdyby člověk začal vyjednávat o přizpůsobení se situaci, kterou vnímá jako zcela nespravedlivou a která ohrožuje podstatu společnosti víc než církev samotnou. Církvi byl v historii mnohokrát sebrán majetek ze dne na den. Už má takovou zkušenost, takže nemám obavu, že bychom cosi podobného nezvládli. Z podstaty věci se ale nehodlám na tuto situaci připravovat.
Zaznamenal jste v debatě o tématu argument, který by vás zvlášť zaujal?
Pro mě bylo naprosto absurdní, když se ozvalo, že kdyby se náhrady církvím zdanily o něco dřív, tak se provoz na dálnici D1 loni nezastavil. Byl to "geniální" komunistický výrok naznačující, že můžeme i za to, že kolabuje doprava. Pro mě šlo o ukázku, jak o té záležitosti komunisti přemýšlí.
Předpokládal jste, že kontroverzní návrh na zdanění finančních náhrad za majetek církví projde ve Sněmovně tak hladce?
V české politice už delší dobu vládne princip, kdy účel světí prostředky. A ukazuje se, že jej lze použít všude. Ztráta schopnosti kombinovat politiku s ideály je hluboká a v takovém stavu se to dalo čekat. Jenomže těmito postupy se vlastně popírá základní pojem, na kterém stojí demokracie. Popírá se totiž pravda. Zahráváme si s tím, že nebude na čem postavit spravedlnost a svobodu.
Pokud mluvíte o tom, že účel světí prostředky, co byl v tomto případě podle vás účel a co jsou prostředky?
Účelem bylo zachovat vládu. Šlo o krutou daň, kterou si vybrali komunisté za svou podporu. Něco takového má pro jejich voliče stále význam rudého praporu, za kterým kráčí. Prostředkem bylo popření pravdy a protizákonné chování. Ona zákonnost je postavena na tom, že stát uzavřel smlouvy s církvemi o majetkovém vyrovnání, kde stát vystupoval na stejné úrovni jako církve. Jestliže se dají tyto smlouvy pošlapat, pak se ptám: Jakou jistotu tady vlastně ještě máme?
Nicméně komunisté by na prosazení návrhu ve Sněmovně nestačili. Potřebovali k tomu zástupce dalších stran.
Ano. Byl to obchod, který strany vládní dvojkoalice musely udělat, jestliže nechtěly, aby vláda padla. Je přitom třeba "ocenit" předsedu KSČM Vojtěcha Filipa jako skvělého komunistického byznysmena.
Bavil jste se o sporném návrhu s politiky, kteří nejsou z KSČM a chtěli jej podpořit? Řekli vám, proč to chtějí udělat?
Bavil jsem se s nimi. Více či méně mi vždy naznačili, že je s tím spojená ona pragmatičnost. Často se zmínili, že doufají a věří, že návrh shodí Ústavní soud. Aby se podle českého přísloví vlk nažral a koza zůstala celá.
Předpokládáte, že spor o návrh opravdu dojde až k Ústavnímu soudu? Přece jen musí projít ještě Senátem a přes prezidenta a pak by se do Sněmovny mohl vrátit a hlasovalo by se znovu.
To už je pouze procesní záležitost. Nejvážnější problém představuje to, že zde existuje připravenost schvalovat zákony, u nichž je hluboká pochybnost, zda jsou legální. Nyní jde o zákon, u kterého existuje obava, že odporuje českému právnímu řádu. To je zásadní průšvih. Nebezpečná je především účelovost, která už jde i proti legálnosti.
Probírali zástupci církví další postup se zákonodárci, kteří jsou proti kontroverznímu návrhu?
O tom jedná vedení jednotlivých církví, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí. Předpokládám, že vznikne společná iniciativa, která povede k podnětu některých poslanců nebo senátorů pro Ústavní soud. Samy církve by mohly podat ústavní žalobu až v okamžiku, kdy by byly poprvé zákonem poškozeny, tedy ne dříve než 1. ledna 2021. Zákonodárci do toho mohou vstoupit dřív jako ti, kdo zpochybňují legálnost normy.
Zastánci zdanění finančních náhrad církvím jako hlavní argument používají tvrzení, že by to byl krok spravedlivý vůči ostatním restituentům. Uvádějí, že majetek, za který má stát církvím zaplatit, byl nadhodnocený. Jak se díváte na takové výroky?
Jako na lež. Dokládá to dokument o odpovídající hodnotě restitucí, který jsme předložili společné komisi ČSSD i ANO v době, kdy seděl v křesle premiéra Bohuslav Sobotka. Naše analýza nevyvolala žádnou odpověď. Existuje ještě další studie, která říká, že při celkovém porovnání jsou restituce pro církve méně výhodné, než byly ostatní restituce provedené po roce 1989. Tato studie také nikdy nebyla zpochybněna. Nestojí proti ní vůbec nic než politické proklamace.
Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD nedávno přišel s nápadem, že pokud zákon o zdanění finančních náhrad církvím začne platit, pak by ze zhruba jedenácti miliard, o které se jedná, stát mohl financovat obnovu kulturních památek včetně církevních. Pokládáte to za vstřícné gesto?
Ministr kultury je původní profesí historik a myslím, že proto ví, že jedním z principů chování bezohledných vítězů po jejich sporných činech bývalo nabízení těšínských jablíček.
Někteří lidé se domnívají, že restitucemi církve výrazně zbohatnou. Jak se v souvislosti s nimi podle vás změní jejich ekonomická situace?
Pokud mají církve zajistit to základní, na čem stojí jejich spolupráce se státem, tedy vedle náboženské činnosti také péči o kulturní památky, sociální věci a školství, pak musí obracet každou korunu. Například i proto, aby dokázaly lidem, kteří pro ně pracují, nabídnout minimálně podobné nebo jen o trochu horší podmínky, než nabízí v podobných oblastech stát.
A dokážete z toho "platit" všechny své služby?
Jenom při velmi skromném a šetrném hospodaření jsme schopni naplnit to, co od nás společnost očekává. To znamená, že v případě restitucí nejde o žádné zbohatnutí.
