Na cestách po farnostech naší diecéze jsem několikrát zaslechl z úst laiků: „Otče, modlívám se liturgii hodin, ale nejednou mi nevyjde čas pomodlit se ji v doporučeném čase.“ Co poradit těm, kteří mají podobné problémy?
Jaká je realita běžného života? Náš čas nám už nepatří a jen nepatrná menšina může harmonicky rozložit jednotlivé modlitby breviáře do celého dne. Laici mají dobrou vůli modlit se modlitbu Církve. Hektický život mnohé zpřevrací a změní, takže mnozí se pak dostanou k ranním chválám až někdy před obědem a ke kompletáři uprostřed noci.
Pro toho, kdo má nepravidelný každodenní život, je lepší nedělat si ohledně breviáře přílišná předsevzetí, ale přesto s ním zůstat v kontaktu. Velkou výhodou je, že máme breviář v mobilu jako aplikaci. Máš volnou čtvrthodinku kolem deváté? Pomodli se ranní chvály. Cestuješ někam vlakem nebo autobusem? Pomodli se nešpory. Postupuj klidně, ruku v ruce s celou církví, od srdce k srdci s Kristem, od srdce k srdci se světem. Jestliže tvá duše najde v nějakém verši studnu živé vody, nech ji, aby se napila. A nebudeš-li moci modlitbu dokončit, vzpomeň s láskou na ty, kteří ji díky svému povolání v klauzuře dokončí.
P. Pavel Kavec, CM
t.č. Chodov