Pro Biskupství plzeňské je důležité spravovat vrácené pozemky koncepčně a s ohledem na dlouhodobou udržitelnost. Proto se propojilo s projektem Živá půda Nadace Partnerství, který se zaměřuje na poradenství pro vlastníky půdy a zemědělce s cílem zastavit znehodnocování půdy v Česku. Společně vybrali téměř 200 hektarů půdy, na kterých se již v tomto roce začne hospodařit udržitelně.
„Vnímám jako nesmírně důležité, aby každý svým dílem přispěl k ochraně životního prostředí. Ve své encyklice Laudato si nás k tomu velmi intenzivně vybízí také papež František. Chtěl bych, aby se ochrana životního prostředí a udržitelné hospodaření s půdou stalo naprosto přirozenou součástí života v naší diecézi,“ vysvětluje plzeňský biskup motivaci zapojit se do projektu Živá půda.
Agrolesnictvím proti erozi
S udržitelným hospodařením na církevní půdě začnou Římskokatolická farnost Kladruby u Stříbra, Římskokatolická farnost Švihov, Římskokatolická farnost Cheb a Biskupství plzeňské. Všechny pozemky pilotních farností mají jedno společné, jsou erozně ohrožené. Na některých již dokonce došlo k erozní události. Živá půda doporučila přechod na agrolesnictví, což je způsob hospodaření na zemědělské půdě, při kterém se kombinuje zemědělská produkce s pěstováním dřevin. Velké půdní bloky se rozdělí stromy, které díky svým hlubokým kořenům zabrání smývání živin do podzemních vod a velkých hloubek, kam se kořeny polních plodin nedostanou. Vytáhnou je do svých nadzemních částí a s opadem listů vrátí na povrch půdy, čímž přihnojí polní plodiny a nakrmí půdní organismy, které udržují půdu v dobré kondici. Vysazují se cenné dřeviny, jejichž dřevo lze časem dobře zpeněžit například na výrobu nábytku nebo hudebních nástrojů.
Podobně jako v jiných případech, které Živá půda v rámci poradenství řeší, i zde se nejprve biskupství zkusilo domluvit na změně hospodaření se stávajícími zemědělci. V případě, že by nebyli ochotni na šetrnější hospodaření přejít, by Živá půda pomohla diecézi najít jiné pachtýře, kteří by opatření zlepšující kvalitu půdy realizovali. K tomu v tomto případě nemuselo dojít. Biskupství se domluvilo se dvěma stávajícími zemědělci na nových pachtovních podmínkách, které zahrnují moderní a pro půdu přínosné zemědělské postupy.
Jedním z prvních zemědělců, který se do projektu Živá půda zapojil, je jednatel firmy ZEVYP z Kladrub u Stříbra Radek Jurčík. Ke svému rozhodnutí říká: „Důvodem, proč jsem se do projektu zapojil, je snaha Biskupství plzeňského o to, aby půda nedegradovala. Tento přístup je mi velice sympatický. Myslím, že si potřebu takového hospodaření uvědomuje čím dál tím víc zemědělců. Dalším důvodem je, že jsme chtěli být u tohoto procesu udržitelného zemědělství a nabídnout naši praktickou zkušenost.”
Zemědělci již nyní připravují půdu na nový způsob hospodaření. Vyseli jetel, který půdu provzdušňuje, dodává do ní potřebné živiny a zlepšuje její schopnost zadržet vodu. To je v současném zemědělství sužovaném suchem a erozí zásadní. Následující rok tak bude půda lépe připravena na hospodaření v novém udržitelném režimu.
Opatření pro půdu na farních pozemcích
Na pozemcích Biskupství plzeňského dochází k zásadní změně hospodaření, která má ambice pozitivně ovlivnit další vlastníky a zemědělce, nehledě na velikost pozemků, o které se starají. Spolupráce biskupství a Živé půdy nekončí u přechodu na agrolesnický způsob hospodaření na zmiňovaných pozemcích, ale pokračuje realizací dalších opatření, která zahrnují například zatravnění části erozí ohrožené orné půdy, pásové střídání plodin, pěstování meziplodin a využití komplexních pozemkových úprav ke scelení menších rozesetých pozemků do jednoho. Během realizace těchto opatření bude Živá půda poskytovat diecézi další pomoc a poradenství.
„Na půdě záleží, živí nás. Zodpovědný přístup biskupství k zemědělské půdě a snaha zachovat ji pro další generace je skvělým příkladem pro další vlastníky půdy. Řada z nich neví, co všechno může chtít po zemědělci, který hospodaří na jejich půdě, aby se zlepšila její kvalita. V Živé půdě jim proto zdarma poradíme, abychom jim to co nejvíc ulehčili, a změnu hospodaření zvládli zrealizovat stejně dobře jako biskupství,” uvedla vedoucí projektu Zuzana Benešová.
