„Radujme se z každého roku, který můžeme společně slavit,“ přivítal opat Filip Lobkowicz stovky poutníků ze všech koutů plzeňské diecéze, ale i ze soudní diecéze řezenské a z dalších míst.
„Je mi ctí, že se setkáváme na tomto požehnaném místě, kde jsou uloženy ostatky diecézního patrona bl. Hroznaty,“ zdůraznil řezenský biskup Rudolf Voderholzer, který byl v Teplé společně se dvěma dalšími biskupy, s Tomášem Holubem a Františkem Radkovským.
Výstavy vzbuzovaly obdiv i diskuse
Asi nikdo z poutníků nevynechal výstavu v klášterních ambitech. Zde se na zhruba stovce panelů prezentovaly jak jednotlivé farnosti, tak všechny čtyři církevní školy, řády a společenství působící v diecézi, také Diecézní charita Plzeň, která si v listopadu též připomene své pětadvacáté narozeniny, dále Meditační zahrada, nová Křesťanská pedagogicko–psychologická poradna a další instituce. Vzhledem k tomu, že zároveň probíhalo hlasování o nejvydařenější panel, horlivě se tu diskutovalo. Zvolit nejnápaditější expozici nebylo snadné, jedna farnost se prezentovala formou hry na způsob Člověče nezlob se, jiná otevíracím obrazem, další videozáznamem… Jen škoda, že někteří tvůrci naopak ustrnuli na úrovni nástěnek z dob socialismu.
Obdiv vyvolávala i výstava fotografií Prostě krásná, zachycující „proměnu“ tří desítek žen od dvaceti do sedmdesáti let z domova Prameny pro zdravotně postižené v Mnichově u Mariánských Lázní. Díky iniciativě herce Jaroslava Duška a Radky Werner, majitelky Dabljů studia, díky péči vizážistek a kadeřnic se staly modelkami, na něž zamířil objektiv profesionálního fotografa. Jejich oči na fotografiích zářily tak, jak září jen oči žen, které se cítí krásné.
Nechyběly dobroty
Stánky na prosluněném nádvoří kláštera lákaly. Na dobrou kávu, na palačinky, na výrobky účastníků charitních terapeutických dílen a denních stacionářů. Keramika, polštářky, krmítka pro ptáky… A taky kulinářské speciality národností, zastoupených v diecézi. Takže jste mohli ochutnat dobroty typické pro Slovensko, Polsko, Itálii či Rumunský Banát. Káva a lasagne ve stánku Koinonie byly také výborné.
Otevřela se kouzelná truhla
Ani horko, ani zima, tráva se po parném létě v zámeckém parku naposledy před zimou zase zazelenala. Mezi stromy jsou napjatá lana, pobíhají tu lidé v signálních vestách záchranářů, tu a tam se někdo nachází v poněkud zvláštní poloze, třeba visí za nohy na větvi. Ale ne, nic mimořádného se neděje, jen různé akce a disciplíny pro děti a mládež, které mají na starosti obláti, salesiáni a salesiánky. Chůze po laně, ukázky záchranářských činností, poznávací hry, soutěže, to vše je na programu. Stejně jako třeba zpěv při kytaře.
„Příští rok už budu pořadatel, teď jsem ještě za dítě,“ těší se Petra z Karlových Varů a mává jakýmsi mně neznámým předmětem. Prý je to pálka na bränball, dozvídám se později.
Ti z dětí ve věkovém rozmezí 5 až 15 let, které se zúčastnily dobrodružné prázdninové soutěže D25 k 25. výročí diecéze, si v průběhu dne vyzvedávají z kouzelné truhly svůj zasloužený poklad.
A v kostele? Ano, byli tam. Mladí, ještě mladší, batolata, i ti v kočárcích.
Je třeba znát minulost
Své zástupce i svůj stánek má na diecézní pouti Ackermann–Gemeinde z Freiburgu. Její spolupráce s plzeňskou diecézí je stejně stará jako diecéze sama, kontakt byl navázán hned před pětadvaceti lety. Do Teplé kromě jiných přijeli i manželé Maria a Roland Stindel. „Mladí lidé dnes vnímají hranice mezi státy či spíše neexistenci hranic jako samozřejmost. Je třeba vysvětlovat, seznamovat je s historií, hlavně tou nedávnou. Oni znají starověk, středověk, ale nevědí, jaká byla situace před půlstoletím. Přitom pro to, aby dokázali reagovat na současné problémy, musejí znát nedávnou minulost, bez toho to nejde,“ zdůrazňuje Maria Stindel.
Plný chrám
Při poutní mši svaté řezenský biskup Rudolf Voderholzer jako hlavní celebrant kromě homilie, kterou tlumočil biskup Tomáš Holub, sloužil téměř celou liturgii v češtině, a sice v nabitém chrámu, před nímž stály desítky těch, kdo se dovnitř už nevešli. „Je krásné vidět, že dnes kostel nestačí. Zejména v západních Čechách je to radostný obraz,“ chválil biskup Rudolf.
