Dovolte mi, abych tímto způsobem reagoval na negativní postoj některých občanů Plzně k výstavbě nového kostela sv. Františka na Lochotíně. Argumenty proti výstavbě vnímám a přemýšlím o nich, ačkoli mám odlišný názor. Rozdělená společnost mi nedělá žádnou radost. I proto bych chtěl tímto textem přispět k uklidnění a vysvětlení celé záležitosti. Pouze konstruktivní komunikace přispívá k zasypávání příkopů mezi námi a ne k jejich prohlubování. Proto všechny strany prosím: naslouchejme si a snažme se jeden druhého pochopit.
S odpůrci stavby kostela se shodnu na klíčovém argumentu - ekologie. Také mi leží na srdci péče o náš společný životní prostor. Zároveň ale musím zdůraznit, že v ekologii nejde pouze o flóru a faunu. Naprosto souhlasím s papežem Františkem, který ve své ekologické encyklice Laudato si píše o potřebě vnímat člověka jako integrální součást přírody. V ekologii tedy jde také, já bych dokonce řekl hlavně, o člověka. Ano, s výstavbou nového kostela bude nutné pokácet několik stromů. Následovat ale bude vysázení nových. A bude jich dokonce ještě víc než dosud. Vznikne tak nový prostor pro setkávání obyvatel, který bude krásný, kultivovaný. Prostor který bude navržen tak, aby byl příjemný, a který tak bude přispívat k lepšímu a spokojenějšímu životu všech lidí. Jsem hluboce přesvědčen, že právě tato symbióza lidí a prostředí, ve kterém žijí, je tou správnou cestou ekologie.
S novým kostelem se řeší například i sběr dešťové vody k zajištění zavlažování. To všechno měl projektant při návrhu na paměti a i tímto bych chtěl uklidnit tu část veřejnosti, která má starost o ekologický dopad stavby.
Na závěr mi dovolte vyjádřit naději, že kostel na Lochotíně může být spojovatel a třeba i nový impuls k sounáležitosti pro obyvatele této městské části.
Tomáš Holub, biskup plzeňský