Křížová cesta je připomínkou cesty Ježíše Krista v Jeruzalémě, kdy po svém odsouzení musel vynést svůj kříž až na Golgotu, kde byl ukřižován. Protože život Krista je základem křesťanství, chtěli si lidé tuto cestu připomínat, do Jeruzaléma se ale každý vydat nemohl. Proto se začaly v 15. století stavět křížové cesty po celé Evropě. V Čechách a na Moravě je jich asi 150, některé mají tvar kapliček nebo božích muk, ale vždy jsou jednotlivá zastavení zpodobněna obrázkem. Cesty většinou směřují do kopce a jejich vyústěním je kostel, kaple nebo hřbitov, někdy to bývá kříž nebo Boží hrob. Kožlanská křížová cesta vychází z náměstí nedaleko kostela a radnice a směřuje ke kožlanskému hřbitovu podél silnice. Její délka je asi 500 metrů a jednotlivá zastavení jsou umístěna v linii vysazeného stromořadí. Poslední vysvěcenou křížovou cestou v Čechách je cesta ke Stožecké kapli na Šumavě, která byla obnovena z původní zničené cesty a byla vysvěcena v srpnu 2019. Kožlanská křížová cesta byla vysvěcena v září 2020, protože je věnována památce sochaře Václava Levého, který v Kožlanech prožil své mládí a školní léta a který právě v tomto měsíci má 200. výročí narození. Celou akci organizuje Spolek Václava Levého, z.s. ve spolupráci s městem Kožlany. Cestu požehnal pražský biskup Václav Malý s otcem Richardem z kralovické farnosti. Sloupky z hořického pískovce vytvořil sochař a kameník Bartoloměj Štěrba z Kozojed. Tento sochař je kožlanské veřejnosti znám např. díky soše sv. Jana Nepomuckého před kostelíkem v Dolanech, udělal také sochu vodníčka u Podkrašovského mlýna jako připomínku povodně na Berounce v roce 2002, jeho další díla můžete vidět v Kozojedech, v Nečtinách a také na Šumavě, kde v Anníně udělal sochu sv. Anny a sv. Mouřence… Obrázky namalovala malířka z Vimperku, Mgr. Vladimíra Kunešová Fridrichová, která maluje starou holandskou technikou, kde se barvy nanášejí ve vrstvách, aby se po sobě mohly posunovat a aby vlivem změny teplot nedocházelo k jejich popraskání. Jejím dílem jsou i obrazy na křížové cestě ke Stožecké kapli, podílela se také na obnovení cesty ve Volarech a vymalovala i několik kaplí na Šumavě. Iniciátorkou vzniku křížové cesty v Kožlanech je kožlanská rodačka Mgr. Růžena Srpová z Rakovníka, která toto dílo také financovala. Rodištěm Růženy Srpové je Cukrův-Čížův mlýn na Javornici, který její dědeček Václav Číže koupil v roce 1920 a provozoval zde mlynářské řemeslo až do roku 1950. Tento rod tedy letos slaví 100 let pobytu v Kožlanech.
Co pro nás v dnešní době znamená křížová cesta? Vnímáme ten starý příběh jen jako historii, nebo je to něco, co se týká i nás? Naši předkové budovali své křížové cesty a zasadili je do barokní krajiny, která byla v jejich životě přítomná. Našli tak pevný bod svých životů a našli naději. Celý náš život se podobá takové cestě, aby ve chvíli, kdy všechno zhaslo, svitla naděje. Každý, kdo si chce projít křížovou cestu, by měl znát smysl jednotlivých zastavení a také to, co tato cesta může přinést dnešnímu člověku, ať patří mezi věřící, nebo ne, protože v životě si každý křížovou cestou procházíme a je jen na nás, jak se s problémy a trápením, které nám život přináší, dokážeme vyrovnat. Tato cesta se tak může stát duchovní posilou v době, která je pro nás těžká.
Mgr. Růžena Srpová
