Výstava v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici
Úspěšná výstava „Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948–1989“ měla svoji premiéru v Muzeu umění Olomouc od října 2022 do dubna 2023. Zaujala především důkladným zpracováním opomíjeného tématu a prezentováním řady neznámých souvislostí i objevných skutečností. Ukázala, že navzdory totalitnímu režimu vznikala v socialistickém Československu zcela originální a duchovně hluboká díla, určená pro nově budované kostelní interiéry, či dokonce chrámové novostavby. Výstava zcela zaslouženě vzbudila velmi pozitivní odezvu mezi odbornou i laickou veřejností, ostatně precizně připravený knižní katalog byl oceněn prestižní cenou Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2022.
Repríza v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici si klade za cíl nejenom v západní části České republiky prezentovat již zpracované téma, ale představit i další výtvarné práce, které do olomoucké výstavy zařazeny nebyly. Upřednostněna je v tomto ohledu především tvorba určená pro sakrální prostory v oblasti Čech (na rozdíl od moravského akcentu premiérové prezentace), naopak ambicí není kompletně obsáhnout všechny tvůrce spirituálně cíleného umění ve sledovaném období. V případě výtvarných souborů jednotlivých autorů jsou představeny jiné varianty či odlišné součásti větších celků. To platí například o souborech návrhů na vitraje od Miloslava Troupa či Jana Jemelky nebo o výběru jednotlivých zastavení originálně pojaté křížové cesty Vojmíra Vokolka. Ze západočeské oblasti je na výstavě nově prezentována dvojice monumentálních maleb Jiřího Kovaříka, zobrazující slovanské věrozvěsty sv. Cyrila a Metodě, určená pro drobnou kapli na plzeňské Roudné. Do sekce architektonických plánů jsou doplněny projekty úpravy kostelních interiérů v Tachově, Nových Mitrovicích a Klecanech z ateliéru plzeňského architekta Jana Soukupa. Samotný region severního Plzeňska reprezentují fotografie nástěnných maleb Karla Stvolinského pro evangelickou modlitebnu v Chrástu u Plzně. Velmi hodnotným exponátem je Hlava Krista, kresba Jana Zrzavého zapůjčená Západočeskou galerií. Také výtvarník Luděk Tichý je zastoupen odlišnými díly než na výstavě v Olomouci: socha Kříž s Kristem a malba Pieta spolu velmi zajímavě výtvarně souzní. Dílo Jan Koblasy je pak prezentováno dosud nevystavenou asambláží ze soukromé sbírky. Brněnský výtvarník Karel Rechlík se nově představuje dvojicí velkých závěsných korouhví.
Hlavní výstavní prostor v bývalém refektáři doplňuje instalace sakrálního umění přímo v sakrálním prostoru kostela v Mariánské Týnici. Zde je dominantní především liturgický mobiliář ze Stráže pod Ralskem od Vojmíra Vokolka, stejně jako netradičně pojednaný sloupcový betlém Václava Sokola, zapůjčený farností Odolena Voda. Pozoruhodný je rovněž soubor křížové cesty vytvořený Karlem Stádníkem, jáhnem, restaurátorem a sochařem, pro farní kostel v Kolovči, umístěný ovšem v posledních letech v kostele na Velízu.
Výstavní projekt jako celek přináší uměleckohistorický pohled na širokou škálu realizací sakrální architektury, obrazové a sochařské tvorby nebo užitého umění ve specifických interiérech. Jde o tvorbu vzniklou v padesátiletém období komunistické totality, v klimatu a čase cílené ateizace společnosti a mnohdy krutých restrikcí. Přesto se někdy podařilo realizovat v kostelích kvalitní a moderní výtvarná díla, často v rámci nezbytných restaurátorských prací. O to víc vyniká důraz na pravdivost a étos přístupu tvůrců, kteří navíc v mnoha případech přinášeli mezi klasické formy i projevy současného a moderního vnímání umělce druhé poloviny 20. století. Za jednotlivými díly stojí příběhy odvahy, zaujetí a obětavosti osobností zadavatelů, kněží jednotlivých farností, realizátorů a umělců.
Záštitu nad projektem převzal Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský.
Výstava je realizována s finanční podporou Ministerstva kultury.